Před dvaceti lety zemřel Jiří Hanzelka

16.02.2023

Hanzelka a Zikmund, jen málokdo by neznal tuto cestovatelskou dvojici. V druhé polovině dvacátého století nám všem otevírali okno do světa svými reportážemi, postřehy, skvělými sloupky v denním tiku, později knihami, které se četly na jeden „nádech".

Nejen literatura, ale také filmová tvorba byla charakteristická pro dvojici neohrožených cestovatelů.

S vozy TATRA objeli postupně celý svět a přispěli nejen k jejich popularitě a k tvorbě jejich dobrého jména, ale také k poznání a všeobecnému přehledu českého národa o zahraničí. Oba dva pánové byli bez nadsázky hrdiny několika generací obyvatel Československa a nejen jich. Ve všech svých dobrodružstvích stejně jako v životě samotném drželi příkladně pospolu a zosobňovali většinu kladných vlastností a norem chování, které jsme všichni chtěli mít jako oni.

Nejednoduchá cesta
Jiří Hanzelka se narodil se na Štědrý den roku 1920 na kopci Kotouč u Štramberka. V domě, který patřil správě vápencových lomů. Ve třech letech se s rodiči přestěhoval do Kopřivnice, kde jeho otec pracoval v automobilce Tatra jako dělník ve vývojovém oddělení. Příležitostně také závodil jako spolujezdec Josefa Vermiřovského. V letech 1925 až 1930 bydleli Hanzelkovi v Bratislavě, poté se přestěhovali do Prahy.
Jiří vystudoval obchodní akademii a po maturitě (1938) začal studovat Vysokou obchodní školu. Protože ale na začátku druhé světové války došlo k uzavření českých vysokých škol, mohl ji úspěšně ukončit až roku 1946. Mezitím byl nasazen na zemědělské práce do Zhoře u Tábora, kde při úrazu na statku přišel o prst. Na vysoké škole se spřátelil se spolužákem Miroslavem Zikmundem, který se záhy stal jeho partnerem na cestách i spoluautorem společných knih.

V letech 1947 až 1950 podnikl spolu s ním cestu po Africe a Latinské Americe. Celou tuto výpravu absolvovali společně ve voze značky Tatra 87. Po návratu domů se Hanzelka roku 1954 oženil a později se narodily dvě děti, syn Jiří a dcera Hana. Roku 1958 věnoval svůj dům ve Zlíně městu s podmínkou, že v něm budou zřízeny dětské jesle. Hanzelkovi se tou dobou stěhovali do Prahy, ze zdravotních důvodů jeho manželky. Ta se ještě dočkala Jiřího návratu z druhé cesty, roku 1965 však zemřela.
Druhou cestu podnikli oba pánové ve dvou vozech Tatra 805 v letech 1959 až 1964. Při této výpravě projeli Asii, Oceánii a Sovětský svaz. Kritická zpráva o cestování po SSSR byla příčinou odstavení obou cestovatelů z společenského života. Po dlouhou dobu Jiří Hanzelka nesměl publikovat, tím spíše, že v roce 1977 podepsal Chartu 77. První zaměstnání znovu získal až roku 1983, kdy začal jako sadař v podniku Sady lesy zahradnictví prořezávat stromy v pražské Seminářské zahradě. O čtyři roky později se přestěhoval do Sedla u Jindřichova Hradce.

Po listopadu 1989 už mu zdravotní stav nedovolil plně využít uvolnění poměrů a vrátit se k aktivnímu cestovatelskému životu. Zemřel roku 2003 v Praze ve věku 82 let a je pohřben na hřbitově u kostela sv. Jiljí v Domaníně.